V roce 1300 Třetího věku vznikla na severu Středozemě nová říše zvaná Angmar. V jejím čele stál Černokněžný král. Nově vzniklý Angmar se začal míchat do politiky Arnoru – svého jižního souseda.
Arnor byla země rozdělená občanskou válkou na tři části – Arthedain, Cardolan a Rhudaur.
V průběhu let 1349 – 1409 se Černokněžný král podílel na ozbrojených střetech mezi zeměmi Arnoru. Dokonce se pokusil dobýt Roklinku avšak neúspěšně.
Píše se čtrnáctistý devátý rok třetího věku, armáda Angmaru vtrhla do rozdělených zemí Arnoru a podrobila si Rhudaur. Armádě, složené z Černých númenorejců, Horalů, lidu Angmaru a mnoha temných národů jako skřetů, trollů a dalších temných bytostí se podařilo i dobít pevnosti Amon Sûl, kde byl uchováván arnorský Palantír.
Po zničení věže Amon-Sul se lidé stáhli do Fornostu.
To, že těsně před tím stihli zničit předsunutý tábor angmarské armády jim sice dalo náskok pro bezpečný přesun palantíru do bezpečí, ale Angmar to na dlouho nezastavilo.
Je to již nějaký čas, co přišli skřeti před brány města Fornost. Následovala je armáda Angmaru a Rhudauru pod vedením Pána Nazgûlů. Vše nasvědčovalo tomu, že bude Fornost vyhladověn.
Začíná se však proslýchat, že se elfové z Lindonu rozhodli přijít Arnoru na pomoc. Pán Nazgûlů se tedy připravuje na dobytí Fornostu silou dřív, než se mu objeví nepřátelé v zádech.